Přeskočit na obsah »

Elektronické zabezpečení vozidel

Imobilizér

   Imobilizér je pasivní zabezpečovací zařízení, které ve voze pouze rozpojuje vybrané elektrické okruhy. Přerušit lze například napájení palivového čerpadla, ovládání cívky startéru, zapalování či blokovat elektroniku vstřikovací jednotky. Ovládání imobilizéru se provádí nejčastěji kontaktním připojením kódovacího čipu do čtecí jednotky. Pohodlnější alternativou ovládání je zabudování čipu do klíčku zapalování. Jeho napájení a čtení kódu je pak prováděno speciální indukční cívkou umístěnou kolem spínací skříňky. Nejkomfortnější z hlediska obsluhy jsou imobilizéry s dálkovým ovládačem, které v sobě sdružují některé funkce vyhražené jinak dražším autoalarmům (ovládání centrálních dveřních zámků elektronikou, optická signalizace zapínání a vypínání, prodlužovač osvitu interiéru a podobně). Avšak vzhledem k vysokému procentu vybavenosti vozů čipem v klíčku, se již imobilizér jako samostatné doplňkové zařízení nepoužívá a je zpravidla součástí autoalarmu.

Autoalarm

    Autoalarm je na rozdíl od imobilizéru aktivním zabezpečovacím zařízením. To znamená, že pomocí různých snímačů monitoruje stav vozu. Hlášení snímačů jsou vyhodnocována v počítačem řízené jednotce. Ta jej v případě napadení vozu brání akustickým signálem a pomocí přídavných modulů dále může bezdrátově vyslat hlášení na mobilní telefon přímo majiteli vozu. A to buď pomocí SMS a nebo i formou zavolání. U vybavenějších verzí je součástí i GPS (Global Positioning System), který dokáže s přesností na metry určit polohu narušeného vozida. Kvalitní autoalarmy jsou vždy kombinovány s imobilizérem. Dálkově ovládané alarmy poskytují zákazníkovi navíc automaticky komfort dálkového odemykání a zamykání vozidla, automatické zavírání elektrických oken a střechy a podobně. Oproti mechanickému zabezpečení tedy kromě větší ochrany usnadňují majiteli vozu jeho práci. Jedním stiskem tlačítka vozidlo uzavře a zajistí, kdežto majitel bez alarmu musí uzavřít okna, střechu a potom zamknout vozidlo. Vlastník mechanického zabezpečení ještě navíc uzamknout přídavný zámek na mechanickém zábranném systému. Přitom pořizovací cena kvalitního mechanického a elektronického zabezpečení je zcela srovnatelná.

Snímače

   Základním a spolehlivým prvkem sledujícím stav vozu jsou dveřní spínače, spínače kapoty motoru a víka zavazadlového prostoru či pátých dveří. Jejich úplnou instalací je zajištěna tzv. plášťová ochrana vozu. Logickou úlohou těchto snímačů je informovat majitele o narušení jakéhokoli vstupu do vozu. Prostorová čidla vyplňují vnitřní prostor vozidla a poznají pohybující se předmět v hlídaném prostoru. Poskytují ochranu proti vykradení vozidla rozbitým či vyjmutým sklem. Napěťové čidlo (také někdy označované jako proudový snímač) sleduje skokové změny odběru v napájecí soustavě vozu a reaguje na zapnutí spotřebičů ve vozidle v době, kdy je zajištěno. Náklonová čidla sledují změny náklonu vozidla buď v jedné nebo dvou jeho osách. Chrání vůz před zcizením "natažením" na odtahovou plošinu či před "vyheverováním" a ukradením kol. Otřesové snímače by měly být vybaveny takovou analýzou signálů, která vylučuje vznik falešných poplachů od nahodilých vibrací. Ta obvykle pracuje tak, že první zaznamenaný otřes vozu vyvolá pouze předalarm a teprve opakovaný pohyb vozu za určitý čas vyvolá vlastní poplach. Tato čidla však mohou být při vysoké citlivosti zdrojem nežádoucích zvukových projevů, které snižují kredit celého zařízení. Další typy čidel jsou například akustický snímač rozbití skla či prostorový infrapasivní snímač. Ty mohou být i bezdrátové - s vlastním bateriovým napájením.

Dálkové ovládání

   Autoalarmy jsou většinou ovládány dálkovými ovladači s infračerveným signálem nebo ovladači s rádiovým signálem. Nevýhodou infračervených ovladačů (podobně jako ovladačů spotřební elektroniky v domácnosti) je nutnost směrovat ovládací paprsek na přijímací senzor. Také u nich nelze vyloučit možnost "zaslepení" přijímacího senzoru sluncem. Výhodou těchto ovladačů pro jejich výrobce je, že se nemusí nijak homologovat z hlediska posuzování vysílaného signálu. Obvyklejší však jsou radiové ovladače, které nejsou citlivé na sluneční svit a nemusí se nijak směrovat. Nutností u obou typů přenosu signálu však je použití tzv. plovoucího kódu. Ten zabezpečuje, že jednou ovladačem vyslaný signál je pro další použití již neplatný. Přijímač testuje, zda nový ovládací signál byl změněn definovaným matematickým kódovacím algoritmem. Investice do elektronických zabezpečovacích zařízení s neměnným kódem je v současné době pošetilá. Zdánlivou úsporou několika stokorun nechává majitel své vozidlo téměř zcela odemčeno. Načtení jednou vyslaného kódu do speciálního zařízení je otázkou okamžiku a od té chvíle může pachatel odjišťovat celé vozidlo stejně jako majitel. Proto se doporučuje výměna již nainstalovaných starších autoalarmů a imobilizérů za nové modely. Kvalitní autoalarmy a dálkově ovládané imobilizéry mají i kontrolu počtu naučených ovladačů. Potom můžete směle předat svůj vůz například do servisu včetně ovladače a po převzetí zpět si můžete zkontrolovat, zda si některý "mechanik" nepřiučil do vašeho alarmu svůj ovladač.

Signalizace

   Řídicí jednotka autoalarmu zpracovává údaje od vstupních čidel a ovladačů. Vyvolaný poplach je signalizován výkonnou akustickou sirénu. Někteří výrobci v rámci atraktivnosti zvuků napodobují zvuky sirén policie, hasičů, záchranné služby a pod. Pokud by vám někdo nabízel montáž takového zařízení, ptejte se na jeho homologaci. Užívání těchto výstražných zvuků je vyhrazeno pouze pro oprávněné instituce a mohlo by vám přivodit nepříjemnosti. Jako vhodný doplněk k běžným sirénám se osvědčuje instalace vysokovýkonných piezoelektrických sirén do interiéru vozidla. Jejich nesnesitelný vřískavý zvuk ( až 123 dB/m) se uvnitř vozidla odráží a znemožňuje lokalizovat, kde je tato siréna namontována. Pokud zloději houkání venkovní sirény nevadí, věřte, že vnitřní siréna mu prakticky znemožní pobyt ve vozidle. Parkujete-li pravidelně s vozem na stejném místě před domem, pracovištěm, nebo chcete mít větší klid při nákupu, na koupališti či při návštěvě kina a podobně, je vhodné investovat do autoalarmu, který je schopen nejen lokálně signalizovat narušení, ale i pomocí přenosu informace na mobilní telefon upozornit majitele vozu na problém, ať už je kdekoliv (v dosahu GSM sítě). Řídicí jednotka autoalarmu také obvykle umí generovat signály pro řízení centrálních dveřních zámků, a to jak pro elektromechanické, tak i pro pneumatické (kompresorové) systémy. Zapínání a vypínání autoalarmu je pak doprovázeno uzamčením, respektive odemčením vozu.

Všeobecná doporučení

   Od všech zařízení žádejte doklad o jejich homologaci. K nim patří atest zkušebny motorových vozidel při odboru silniční dopravy Ministerstva dopravy a jím přidělovaná značka E8 s pořadovým číslem, který schvaluje zařízení ve vztahu k bezpečnosti jeho užívání v silničním provozu. Dále je pro radiová zařízení jako je dálkový ovladač, nutné vyžadovat doklad o jejich schválení Českým telekomunikačním úřadem. Odolnost proti překonání pachatelem je posuzována akreditovanou zkušebnou. Dále doporučujeme ke standardně montovaným imobilizérům doplnit též individuálně montovaný autoalarm. Dilema, zda jsou cenové náklady spojené s instalací přiměřené, je lépe si vyjasnit před návštěvou zloděje. Později už není obvykle co řešit.